Publikováno: v sekci: Novinky.

Turecká centrální banka dnes překvapila trh zvýšením 1-týdenní repo sazby o 625 bazických bodů. Střední očekávání mezi analytiky byla zvýšením o 325 bazických bodů na pozadí oznámení CBRT z 3. září, ve kterém uvedla, že „budou nutné kroky k zajištění cenové stability“. Po oznámení byly očekávání široké, v pásmu nulového navýšení, tedy ponechání v původní úrovni, až po nárůst o 725 bps.
 
Počáteční reakce trhu byla pozitivní pro tureckou liru – USD/TRY na 6,20 z 6,45, což je o 4 procenta silnější lira. Avšak měnový pár je stále výš o cca 9% od zhroucení liry a téměř o 40% od začátku roku 2018.
 
Dokonce, i když je to krok správným směrem, krize liry není u konce. Důvěryhodnost turecké centrální banky již byla poškozena, a proto trhy stále potřebují silný důkaz, že CBRT může jednat nezávisle na vůli prezidenta Erdogana. Ten dnes mimo jiné prohlásil, že je třeba ukončit monetární operace na volném trhu, snížit úrokové sazby a vyjádřil nesouhlas se vztahem inflace vs. IR. „INFLATION A RESULT OF CENTRAL BANK’S WRONG STEPS. CENTRAL BANK HAS NEVER ACCURATELY GUESSED INFLATION. MUST LOWER INTEREST RATES. IF YOU SAY HIGH INFLATION CAUSES INTEREST RATES, THEN YOU DONT KNOW THIS BUSINESS.“ Ale současně prohlásil, na konto nezávislosti TRCB že „CENTRAL BANK MAKES OWN DECISIONS, CENTRAL BANK IS INDEPENDENT.“
 
TRY, resp. Její reakce byla poměrně mírná, vezmeme-li v úvahu vysoké tempo navýšení sazby – o 625bp. Turecká lír by mohla ve střednědobém i dlouhodobém horizontu dále oslabovat, a to nejen vlivem spekulativního kapitálu, ale v současné době i díky vnitřní nejistotě domácího trhu a nedůvěře mezinárodních investorů, neboť nedávná finanční turbulence naznačuje, že turecká ekonomika by mohla čelit tvrdému dopadu, a to i přes prohlášení prezidenta Erdogana, že „turecká ekonomika převyšuje všechny EM“. Korporace se silně zadlužily v cizích měnách – obdoba hypotéční krize v Maďarsku, kde domácnosti financovaly své hypotéky švýcarskými franky, díky pozitivnímu kurzu, a po propadu HUF/CHF mnohé z nich nebyly schopny nárůst finanční zátěže zvládnout – a kvůli zhroucení liry může dojít k narůstajícímu počtu firemních bankrotů a ataku bankovního sektoru, v důsledku pak domyšleno k přechodu od oficiálního platidla (liry) k devizovým ekvivalentům (např. USD, EUR) až po regionální měny, či barterové směně.