Íránské ropné sankce a kauza Jamal Khashoggi jsou jasnými příklady nezpochybnitelné role geopolitické hry v obchodování s ropou a očekává se, že tato fakta ovlivní cenu ropy a volatilitu Rialu v době, kdy jsou trhy vyrovnané.
Od rozhodnutí USA umístit Irán pod sankce v květnu 2018, íránská výroba ropy značně poklesla. Porovnat lze dnešní situaci s poklesem íránské produkce o 1,3 milionu bpd v letech 2010 až 2013 během předchozích sankcí vedených USA; tato komparace může vést k závěru, že do roku 2019 lze očekávat další výpadky v produkci ropy. To má nepříznivý dopad na íránské hospodářství s významným propadem Rialu, který ztrácí svou hodnotu v nárůstu inflačních dat.
Íránská Centrální Banka (CBI), s cílem nalézt nástroje k vyloučení, nebo alespoň omezení ekonomických sankcí uložených USA v nedávné minulosti, které budou dále zasahovat do vývozu ropy z Íránu, oznámila vytvořeni vlastní kryptoměny postavená na domácí měně „Rial“.
Centrální Banka nyní pověřila lokální firmu FinTech Informatics Services Corporation (ISC), aby realizovala a současně podpořila toto řešení.
Seyyed Abotaleb Najafi, generální ředitel společnosti ISC, uvedl, že CBI hodlá využívat nové technologie k posílení služeb bankovního systému. Poznamenal také, že kryptografická měna, která dosud nebyla oficiálně pojmenována, bude zcela akceptována regulátorem, a usnadní převod finančních prostředků v distribuovaném a individuálním transakčním módu bez zásahu jakékoli instituce.
Centrální Banka vytváří tlak na vybudování silné infrastruktury pro aktivní využití blokových řetězců a kryptoměn pro zlepšení platebních služeb mezi různými bankami a v oblasti retailového bankovnictví, uvedla Najafi.
Tento systém by také dával smysl snaze Íránu a aliance obchodních partnerů (EU, Rusko, Čína, Indie, Turecko) na vystoupení z dolarové kotace komodity a zavedení vedlejšího trhu, na němž by se ropa kotovala a prodávala za EUR, případně nějakou kryptoměnu, na níž by se všechny strana dohodly.