Švýcarské ekonomice se daří velmi dobře, a rostla v první polovině roku tempem +1,0% respektive +0,7% (GDP q/q) v prvním a druhém čtvrtletí, díky silnému zahraniční poptávce. Švýcarská ekonomika zaznamenala za pět kvartálů růst o více než 0,7% (QoQ), což se nedělo od začátku roku 2015, kdy došlo k zrušení řízeného směnného kurzu vůči euru.
Hlavním hybatelem růstu v 2. Čtvrtletí 2018 byla výroba (+ 1,5% QoQ), což bylo způsobeno silnou zahraniční poptávkou a oslabením švýcarského franku. Část tohoto růstu ( 0,2 procentního bodu) je poněkud uměle vytvořená, kvůli příjmům z licencí získaných marketingem významných mezinárodních sportovních sdružení se sídlem ve Švýcarsku. Světový pohár a zimní olympijské hry uskutečněné v roce 2018 měly vliv na údaje o HDP. Bez sportovních událostí plánovaných na rok 2019 však tento efekt zmizí.
Graf 1: GDP Yoy, QoQ
Graf 2: GDP YoY (CP)
Source: http://data/oecd.org
Pozitivní pohled s blížícími se problémy
Předstihový Švýcarský ekonomický barometr KOF, se v srpnu odrazil na 102,2 bodu, když byl v srpnu na 98,9 bodu, ale je stále poměrně vzdálen od svého maxima z prosince 2017 na úrovni 110. Hladina 100 naznačuje, že se očekává růst ekonomiky průměrným tempem posledních deseti let. Indikátor PMI má také klesající tendenci, jelikož kompozitní index dosáhl v září 58,3 oproti 60,9 v srpnu a 67 v únoru. Tržní konsensus předpokládá, že růst HDP zůstane robustní, avšak v příštích čtvrtletích se nezrychlí. Po silné první polovině roku se růst HDP v roce 2018 pravděpodobně přiblíží 3%. Bez vlivu sportovních událostí, silného trhu práce, ale také silného švýcarského franku lze očekávat v 2019 růst HDP na úrovni 1,9%.
Domácí rizikový profil je i nadále nízký, veškerá rizika, která lze brát v úvahu, přicházejí převážně z mezinárodního prostředí. Zvýšené obchodní napětí by mohlo zasáhnout švýcarské exportní firmy, což by vedlo k poklesu investic a náboru zaměstnanců, tedy k nižšímu růstu. Politické turbulence, zejména v Evropě, s napětím souvisejícím s italským rozpočtem a jednáními o Brexitu, by mohly ve Švýcarsku zvýšit nejistotu a snížit důvěru podniků a spotřebitelů, což by vedlo k nižšímu růstu. Navíc toto napětí, stejně jako turbulence v rozvíjejících se zemích a dopady na devizovém trhu, by mohly vyvolat silnou apreciaci švýcarského franku. To by mělo vliv na zahraniční obchod a švýcarský ekonomický růst.
Graf 3: KOF
Source: https://www.kof.ethz.ch/en/forecasts-and-indicators/indicators/kof-economic-barometer.html
Obtížná jednání s EU
Obtíže s jednáním s EU jsou také rizikem. Švýcarsko a Evropská unie v současné době projednávají rámcovou dohodu (nebo „institucionální rámec“), která by nahradila 120 různých smluv, které existují v současné době, a zavedla trvalý rámec pro vztahy mezi těmito dvěma bloky. V současné době má Švýcarsko přístup na evropský společný trh a dodržuje zásadu volného pohybu osob. Nicméně může i nadále jednat o svých obchodních dohodách, jako tomu bylo před rokem s Čínou. V praxi se odhaduje, že více než 33% současných švýcarských právních předpisů pochází z evropského práva, přestože žádná dohoda v současné době nezavazuje Švýcarsko, aby transponovalo evropská pravidla do svých vlastních právních předpisů. Rámcová dohoda by učinila proces automatickým tím, že donutí švýcarské předpisy automaticky přizpůsobit se evropským pravidlům v oblastech uvedených v dohodě (právní vývoj, dohled, tlumočení a řešení sporů). Rozhodčí tribunál navíc urovná spory mezi Švýcarskem a Evropskou unií a Soudní dvůr EU by měl hrát klíčovou roli.
Jednání o rámcové dohodě byla zahájena před více než čtyřmi lety, ale EU chce, aby byla ukončena co nejdříve. Vítězství pro ty, kdo bojují proti „masové imigraci“ v referendu v roce 2014 (rozpor s principem volného pohybu osob), znepokojuje EU. Švýcarské vládě se podařilo vyhnout se konfrontaci nad touto otázkou tím, že předstírá, že bude respektovat hlasování, aniž by jej vůbec kdy provedla. Nicméně Brexit a složité vyjednávání vedly k tomu, že EU vyvíjí tlak na Švýcarsko a chce co nejdříve vyjednat tuto rámcovou dohodu.
Aby donutila Švýcarsko k jednání, EU se pokusila přitlačit švýcarskou vládu ke zdi. Rozhodla, že bez dohody nebude Švýcarsko mít přístup k evropskému výzkumnému programu a stávající smlouvy již nebudou nadále platit. Bez dohody by uznání švýcarské burzy již nadále nebylo v platnosti. Toto uznání je nezbytné, aby evropské banky a investoři mohli i nadále nakupovat a prodávat akcie na burze ve Švýcarsku. S cílem urychlit diskusi a posílit tlak na Švýcarsko EU v prosinci překvapila všechny tím, že rozšířila uznání švýcarské burzy o pouhých 12 měsíců. Z toho vyplývá, že v prosinci 2018 bude evropský přístup k švýcarským burzám a akciím kótovaným ve Švýcarsku silně ohrožen bez dostatečného pokroku v jednáních. Bez rovnocennosti by Švýcarsko mohlo použít stejné opatření a již neuznávat evropské burzy cenných papírů. Je samozřejmé, že tato hrozba je pro globální finanční centrum, jako je Švýcarsko, velmi vážná. Bez tohoto přístupu by švýcarský finanční systém mohl čelit velkým obtížím. Švýcarský ministr financí minulý měsíc řekl, že bez této ekvivalence by bylo ohroženo samotné přežití švýcarské burzy cenných papírů.
Nepřátelské domácí klima
Problém švýcarské vlády spočívá v tom, že jednání s EU probíhá v nepřátelském domácím klimatu. Na jedné straně bude v souladu se svým systémem participativní demokracie uspořádána řada referend, která by mohla dramaticky ovlivnit její vztahy s EU. Ultranacionalistická švýcarská lidová strana (SVP) – nejmocnější politické hnutí v zemi – bojuje proti evropským dohodám. V listopadu bude švýcarská strana hlasovat o návrhu, v němž bude uvedena nadřazenost švýcarské ústavy o mezinárodních smlouvách. To je v rozporu s rámcovou dohodou s EU. Lidová strana také vyzývá k uspořádání referenda o zrušení volného pohybu lidí. Ačkoli není jisté, že tato referenda získají širokou podporu, někteří švýcarští vyjednávači chtějí počkat na výsledky před pokračováním diskusí s EU.
Švýcarské odbory se v posledních měsících výrazně postavily proti uvolnění vnitrostátního nařízení o ochraně mezd – „doprovodných opatření“. Tato opatření nutí zahraniční zaměstnavatele, kteří vysílají pracovníky do Švýcarska, aby splnili minimální mzdu a pracovní podmínky země. Tyto opatření pomáhá udržet švýcarské mzdy mnohem vyšší než v EU. EU chce tyto opatření zrušit, protože se domnívá, že penalizují zahraniční společnosti a jsou diskriminační. Rámcová dohoda bez změny těchto doprovodných opatření je pro EU zjevně nepřijatelná. Opozice odborových organizací tak komplikuje jednání mezi švýcarskými a evropskými orgány.
Rezignace proevropských ministrů
Sjednávání rámcové dohody by se mohlo také setkat s vážnými obtížemi v důsledku rezignace dvou proevropských federálních ministrů. Johann Schneider-Ammann, švýcarský ministr hospodářství z pro-podnikatelské liberální strany (PLR), který byl obráncem úzkých vztahů s EU, ale oznámil svou rezignaci koncem minulého měsíce. O dva dny později Doris Leuthard, ministryně dopravy a energetiky a velmi populární postava křesťanské demokratické strany (středopravé) oznámila, že se také vzdává Federální rady (švýcarské federální vlády). Leuthardová opakovaně uvedla, že neexistuje žádná alternativa k dobrým dvoustranným vztahům s EU; EU představuje dvě třetiny objemu ročního zahraničního obchodu Švýcarska.
Tato situace aktuálně vytváří dvě volná místa ve federální radě, která by měla být naplněna do konce roku tajným hlasováním federálního shromáždění. Jako vždy, ve Švýcarsku, je to hledání konsensu, který bude diktován dvě podmínkami. Systém je postaven tak, aby všechny strany byly zastoupeny ve federální radě pomocí „magického vzorce“, což je způsob, jak rozdělit místa mezi strany na základě volebních výsledků. V praxi se distribuce míst mezi stranami v čase příliš nezmění, i když se změní složení parlamentu. Rovnováha při jmenování ministrů je zaměřena na zastoupení různých jazyků, různých regionů a rovnováhu mezi muži a ženami. Obvykle by tito dva noví ministři patřili stranám odstupujících ministrů, kteří jsou z proevropských stran. Až do těchto jmenování zůstávají místa prázdná, což problematizuje konsensus o obsahu budoucí smlouvy s EU. Kromě toho jsou federální volby v říjnu 2019 již v dohledu. Euroskeptická strana SVP se spoléhá na boj proti rámcové dohodě, a předpokládá, že anti-EU rétorika ji pomůže získat ještě více míst v parlamentu.
Tato obtížná jednání by mohla vést k nejistému výhledu švýcarské ekonomiky, která by mohla mít vliv na hospodářský růst.
Nízká inflace
Po dlouhém deflačním období je inflace (CPI) od ledna 2017 v pozitivním vývoji. Od února 2018 se meziročně zvýšila z 0,6%, a v červenci a srpnu dosáhla 1,2%. V září se inflace opět zpomalila na pouhé 1%. Současně zůstala jádrová inflace, která vylučuje ceny fluktuujících složek, na úrovni kolem 0,4%. Relativní zhodnocení švýcarského franku pravděpodobně sníží dovozní ceny, a tento vliv setrvá po zbytek roku, což přispěje k poklesu inflačního tlaku. Současně by však ceny ropy a vyšší americké a evropské tarify na celosvětově dovezené zboží mohly posunout dovozní ceny vyš. Po dosažení úrovně 0,5% v roce 2017 se očekává, že inflace (CPI) stoupne v roce 2018 na 0,9% a v roce 2019 na 1%.
Graf 4: CPI
Source: https://www.bfs.admin.ch
Extrémně opatrná SNB
Švýcarská národní banka si zachovala velmi uvolněný postoj měnové politiky. Na svém záříovém zasedání SNB ponechala své klíčové sazby nezměněné, na záporné hodnotě. Cílová rozpětí pro tříměsíční Libor byla udržována v rozmezí od -1,25% do -0,25% a úroková sazba z termínovaných vkladů zůstala na úrovni -0,75%. SNB stále věří, že švýcarský frank je „výrazně nadhodnocen“. Zdůraznila nedávné zhodnocení švýcarského franku a věří, že situace na devizovém trhu je stále křehká. Ve skutečnosti důvodem apretace jsou obavy v rozvíjejících se zemích, diskuse o italském rozpočtu a nejistoty kolem Brexitu – tato faktory stojí za posílením švýcarského franku, protože CHF je považován za bezpečné útočiště. Průměrná cena eura a švýcarských franků činila v průběhu třetího čtvrtletí 1,15 ve srovnání s průměrem 1,17 ve druhém a prvním čtvrtletí. Švýcarská ekonomika je malá, otevřená ekonomika, která se silně spoléhá na růst mezinárodního obchodu. Posílení švýcarského franku může být překážkou pro vývoz, a proto sníží dynamiku růstu v nadcházejících měsících.
Na svém záříovém zasedání SNB snížila svou podmíněnou prognózu inflace (tj. Pokud měnová politika zůstává stejná) pro roky 2019 a 2020 směrem dolů a signalizovala „dovish“ postoj, což pravděpodobně znamená, že měnová politika zůstane v nadcházejících letech akomodativní a to po mnohem delší období, než se očekávalo. Nelze tedy očekávat žádné zvýšení sazeb dříve, než začne ECB zvyšovat své vlastní sazby. Vzhledem k tomu, že ECB neočekává pohyb v IR před koncem léta roku 2019, SNB nezvýší úrokové sazby před prosincem 2019. Navíc, vzhledem k očekávanému rizikovému prostředí, je dokonce možné, že první zvýšení sazby bude odloženo na rok 2020.